Včelařská konference

Je to zajímavá metoda plnění krmítek. Mám dotaz k tomuto plnění. Jaká je teplota roztoku při plnění krmítek. Jaký je nastavený max. tlak na kompresoru při doplňování stlačeného vzduchu do sudu s roztokem, pro Vaší uvedenou hadici? Děkuji předem za odpověď. H.

Honzo, pokud se jedná o teplotu roztoku, tak jak jsem uvedl, rozpouštím v teplé vodě asi 60°C. Bojler je nastaven na 80°C, ale s rukou v roztoku bez problému vydržím. Samotným naléváním vody do kanystru kbelíkem a mícháním se voda částečně ochladí. Než dojedu na stanoviště, tak roztok se v sudu opět ochladí podle mého soudu tak na cca 30°C. Nikdy jsem to neměřil. Včely po naplnění krmítka okamžitě roztok odebírají, tak v tom nevidím žádný problém. Stalo se mi, že jsem si roztok nachystal na noc s tím, že nakrmím ráno. Když jsem ráno sáhl na sud, tak byl ještě vlažný. Pokud se jedná o tlak, tak tento přesně nevím. Ten si nastavím tak, aby z hadice plynule vytékal roztok. V žádném případě nemusíte mít strach, že by hadice praskla nebo něco podobného. Jen jsem zapomněl k sudu uvést, že čela sudu jsou upravena a to tak, že je zde vložen kříž - výztuha. Když jsem celý tento systém zkoušel s čistou vodou, tak po natlakování sice voda vytékala v pohodě i ve výšce 2,5m ale sud se začal nadouvat. Tu jsem si uvědomil, že roztok má větší hustotu a proto jsem na čela sudu zhotovil z jeklu výztuhu. Toto je staženo 4x šroubovicí přes celý sud s druhým čelem. Po této úpravě se po natlakování čela sudu opřou do výztuhy. Doufám, že jsem to popsal dostatečně. Ještě k tomu samotnému krmení. Dříve jsem krmil vždy navečer. S tímto způsobem plnění krmím,kdy mi to vyhovuje. Včely nestačí vůbec reagovat pokud se nepodaří
někde ukápnout ale to platí i u jiného způsobu plnění.
Používám kompresor Bleck Dekr 12 V.
Ještě k př.Stonjekovi, nevím kde se stala u Vašeho známého chyba. Způsob plnění, který jsem popsal, jsem používal v době kdy jsem pracoval v JZD a jezdil na KIROVCI- orání. Jezdili jsem 24 hod a u tohoto traktoru byla spotřeba ve střední orbě za 12 hod 320 litrů nafty - Nádrž 450 litrů. Proto, abychom se nemuseli z pole vracet na středisko jsme s kolegou vymysleli tento způsob tankovaní.200 litrový sud jsme dali na zadní nápravu a kompresorem z tohoto traktoru jsme natlakovali sud a takto přečerpali další hadicí naftu do nádrže. Tady byla výhoda, že sud byl kvalitnější a nebylo potřeba dělat výztuhy. Takže nechápu proč to P.Křapkovi nefungovalo. P.Kov.

Když se podíváte na rozmezí koncentrací používaných ke krmení a potom na viskozitu toho roztoku, zjistíte, že od nejřidšího po nejhustší roztok viskozita stoupne několikrát. A každé zvýšení viskozity na dvojnásobek znamená, co si pamatuji z chemického inženýrství ze školy, zvýšit výkon elektromotoru čerpadla na zhruba čtyřnásobek, pokud má být množství čerpaného roztoku stejné. Totéž je s tlakem, který vytlačuje roztok ze zásobníku do hadice. Viskozitu cukerného roztoku potom taky dost ovlivňuje teplota roztoku stejně tak často viskozita dost stoupá množením mikroorganismů, když cukerný roztok zůstane nějaký den stát.
Proto je třeba, pokud se používá na čerpání roztoku nějaké hotové zařízení,koupené nebo stavěné podle funkčního vzoru, přesně dodržovat používané koncentrace. Vodu k cukru vždy přesně odměřit, ne odhadovat a dodržet i přibližnou teplotu.

Samozřejmě i já tak tankoval obilní kombajn, ale byl to úplně jiný sud, než se prodávají dneska. Navíc kompresor na 12 V je spíš na 2 věci jak mě varovali moji známí, kteří ho mají. Pepa Křapka je známý učitel včelařství s kterým se dobře znám, viděl jeho vychytávky a způsob včelaření a hodně dobré. Takže mu věřím. On je skutečně hlavní problém ve viskozitě. Např spojil jsem se s př Báchorem který žene roztok čerpadlem na motor a psal o tom i ve Včelařství. Tam nějak nevyznělo, že to platí jen pro určitou délku hadice a pokud si dobře pamatuji tak 10 m. už je problém. Takže když kompresor, tak bych to nejdřív rád viděl v akci. Klidně přijedu! Zdraví R. S.

No každý metr hadice přidá další tlakovou ztrátu , kterou musí čerpadlo vyrovnat zvýšením výstupního tlaku , má li být průtok roztoku stejný. nebo jinak, pokud tlak na výstupu čerpadla zůstane stejný, nadstaví se menší průtok, protože tlak čerpadla se musí rozdělit na víc metrů hadice.
Co se týká napájení 12 volt, fyzikální zákony se nedají ošidit. jestli má kompresor foukat x litrů vzduchu za minutu a to zároveň při určitém výstupním tlaku, potřebuje to taky určitý příkon. Na 12 volt potom vychází obrovské proudy, které jsou u běžných elektromotorů nereálné. Malé kompresorky na 12 volt sice mají uváděný poměrně vysoký výstupní tlak, ten ale dosahují prakticky při nulovém průtoku. A naopak, uváděný průtok je při nějakém minimálním výstupním tlaku.

Pokud jde o kompresor, tak ten jsem nekupoval výhradně k tomuto účelu. Ten jsem jen zneužil k této práci. Upřimně řečeno jsem měl obavy, že to neutáhne. Opak ale je pravdou.Určitě existují čerpadla a jiné technické vymoženosti, které by byly vhodnější k této práci, je to jen o financích. A pokud se jedná o Vašeho kamaráda J.Křapku, tak Vám věřím. Ale není mi jasné, že když mi to funguje s popsaným kompresorkem a jemu to nefugovalo s kompresorem na traktoru, tak nevím. Jsem přesvědčen,že pokud bude pracovat s cukerným roztokem a ne i invertem, tak by to mělo jít. S invertem nemám zkušenost. Asi se někde stala chyba. Pokud by jste chtěl vidět kompresor v akci, klidně můžete dojet. Jen nevím, kde cukerný roztok zužitkovat. S vodou to není vůbec žádný problém a rád Vás přivítám. P.Kov.